Svůj offgrid sen jsem začala realizovat doslova v divokým křoví, kdy nejbližšími sousedy jsou prasátka, srnky a zajíci. Pak jeden indický Čech z jedné strany a osadníci ze zátoky z druhé strany. Ze zvířat i podivných lidí mám respekt...
Můj sen se naplňuje docela pomalu. Je to tím, že jsem se zatím nerozhodla pro způsob výroby elektrické energie pomocí solárního panelu. Jeden panel či více? Flexi či stabil? Poly či mono? A co voda? Dovážet do zásobníku? Napojit dešťovku do karavanu? Jsem prostě pro kombinování přístupů a to mi pak někdy umí ztížit výběr a preference. A pak se to táhne. Navíc doba covidová... Zdá se to jako běh na dlouhou trať.
Na fotce výše je vidět již zkrocené divoké křoví s ohništěm vlevo. Jde cca o 100 metrů čtverečních? Odhadem. Země skrývá mnoho tajemného materiálu z války. Například tyče, šrouby, tyče, cedule, tyče, stojany, tyče, cihly, tyče a tyče. Nejvíc jsem objevila tyčí, ehm ehm... Pro karavan mám připravenou plachtu místo pergoly a předstan, pokud něco z toho nesežraly myši, které se rozhodly vyjet v zimě na hory do karavanu. Takže jaro bude velká výzva! Žádná romantická maňána u ohníčku. Snad myši půjdou rychle a efektivně pryč, to si opravdu přeji.
Za karavanem je malý prostor třeba pro stan nebo na relax.
Vzadu za fotkou je parkoviště. Respektive další prostor, kde se může otočit auto a případně tam může parkovat.
Tyto části by měly sloužit jako nejvíce frekventované, a pak pozemek skrývá mnoho tajemných míst, kde se může meditovat, sedět ve křoví, pozorovat divokou zvěř a nebo vyklízet nepovolená skládka, kterou tam lidi vytvořili během několika desítek let.
Přestože karavan stojí na vlastním pozemku s nemalou roční daní, navíc v koridoru, musí mít karavan statut skladiště. Jde o skladiště nářadí sloužícího pro odklízení toho bordelu, co lidi z okolí vyplodili.
Vzhledem k tomu, že nápad vznikl minulé léto a pak jsme cestovali, tak letos se teprve všechno naplno rozjede, jestliže opět nevycestuji. Což se ovšem nyní moc nezdá. Snad budu moci vycestovat aspoň do karavanu!